FIREPLACE PICTURES - PRESS

Recenze filmu "Modré trenky 4: Prolog" uveřejněná v prestižním časopise Paragliding.

SKVĚLÁ JÍZDA BEZ PADÁKU

Popsat svůj zážitek ze sledování filmu Modré trenky 4 režiséra Mikea Slawinskiho je opravdu těžké. Poprvé jsem tento strhující thriller viděl na palubě letadla a vlastně jsem ho neviděl celý, protože jsem musel vyskočit. Nicméně jsem ihned po svém seskoku spěchal do nejbližšího kina a shlédl film celý. Úvodem bych měl říci, že abyste si film užili, nemusíte znát předchozí díly. Modré trenky 4 jsou pojaty jako prequel, tedy ději předešlých dílů vlastně předcházejí. Osudy fanouškům známých hrdinů se zde poprvé zaplétají, a tak je i sérií nedotčený divák velice rychle vtažen do děje. Tomu napomáhají téměř geniální herecké výkony. Amanda-Camel Rogers vdechla své postavě kouzlo, které je bezpochyby srovnatelné s tím, které této postavě před pár lety propůjčila Barbara Moon. Ani digitálně upravená tvář a postava nezabrání Rogersové, aby rozjela bravurní herecký koncert se svými partnery Jeffersonem a Whooperem. Děj se neuvěřitelně zamotává a graduje, do děje přichází pes a vrcholem všeho je pak úžasně zpracované letecké neštěstí, které otevírá prostor pro první díl Modrých trenek, které v tomto bodě svým způsobem navazují. Vyzdvihl bych také práci kamery. Francois Jambon byl skvělou volbou, stejně jako nečekaně úderná hudba Willa Johnsona. Fanoušci a znalci předchozích dílů jistě ocení řadu skrytých narážek a vtípků, které pro ně tvůrci připravili. Třešinkou na dortu jsou pak speciální efekty Richieho Gatese. Osobně jsem si film velice oblíbil a přestože v něm není nic o parašutistech a ani jednou se zde neskáče s padákem, je to snímek, který mohu směle doporučit úplně všem.

Arthur McEnroe specialista na noční skok s padákem

HODNOCENÍ: 100 %